Motokochání

Předposlední den, chýlí se nám to ke konci, chýlí.... A tak si alespoň i tuto přesunovou etapu opět něčím okořeníme. A čím? No, máme své priority, takže víceméně žádné překvapení :-).

Dneškem začíná přesun západní Evropou do naší sice lehce zaprděné, ale i tak krásné české kotlinky. A aby to nebylo jen o drcení asfaltu, naordinujeme si po cestě nějaké ty zajímavosti. Vůdcovského žezla se ujímá znalec Frankrajchu Faudy, takže s přihlédnutím k jeho (a i mým) interesům navštívíme nějaké ty ukázky fortifikační architektury. Hlavně aby byly na kopci, neb ty rozhodně prospějí startům mého elektricky chromého Ká....

Tak dneska, tedy alespoň pro mne, se za letošní dovolenou zatahuje opona. Jak jste jistě postřehli, jsem staroch praštěný nejen kolejnicí, ale i s tím ruku v ruce řádně vyvinutý anglofil, přesněji řečeno milovník Spojeného království. Takže, co ode dneska bude, jen pouhým přesunem z ráje do syrové reality bude. A kdyby mně i mému motocyklu někdo nabídl příslovečný transponder ze Star Treku, který by nás oba stiskem gombíku přenesl domů, bral bych to všema deseti. Představa těch třinácti stovek západoevropských kilometrů je skličující:-)

Dnešní den míníme strávit v historickém přístavu jižní Anglie, Portsmouthu. Slavná historie impéria, nad kterým slunce nezapadá, je tady patrná z každého místa, každého detailu. Británie a její námořnictvo, to jedno jest, a proto tedy dnešní den věnujeme solí prosyceným námořkům.

Po dlouhé době zase jedno až kýčovitě krásné ráno. Vydrží tohle, v rámci posledních dnů, nebvyklé počasí dnešní, poslední, den ve Walesu?

První pohled po probuzení patří opět počasí za oknem. Inu, jsme v Anglii, tam je počasí vděčným každodenním konverzačním tématem:-). Bohužel, venku je spíše hnusně, lehce poprchává, no toto...

Tak kde jsem to minule skončil? Joo, aha, pršelo, lilo, fučelo, no a lije a fučí i dnes ráno, když už se máme hnout na jih. Jak tohle dopadne, ví jen ten nahoře nad mraky, co drží ruku na kohoutku...

Ráno ani nemusím otevřít oči a vím, že lezou tlustý do tenkejch. Prudký slejvák buší do okem a parapetů, pohled ven na stromy ohnuté skoro do pravého úhlu navíc prozradí, že je venku „little bit windy“.

Měli včera pravdu, mrakopravci.... budíme se do blankytně jiskřivého rána. Když se hrabu z kanafasu, vrací se Faudy ze své porce ranního joggingu a Honza z malého fotowalkaroundu, oba dva nadmíru spokojeni.

První "kompletní" den v severním Walesu je před námi. Počasí zdá se přeje, takže do sedel....