Motokochání

Je o mně všeobecně známo, že Jeseníky můžu. Proč je tomu tak, nevím, asi nějaké ty pozapomenuté kořeny plus dlouholeté vztahy a přátelství. Týden po našem Jawáči rýmařovští motokámoši pořádají svoji „vrakařskou“ akci v lůně Jeseníku, ve stínu Praděda, v dlouhém ludvíkovském údolí. Vloni jim to „nějak nevyšlo“, což ale nebylo až tak na závadu. Chvilka telefonování a bydlení bylo zajištěno v té samé základně.

Kromě mého mateřského klubu je volné sdružení MotoKonference (ve zkratce MKF) tím, jehož členem jsem nejdéle ve své motokariéře. Založena roku 1999, stěžejní akcí je jarní setkání (sraz je trochu profláklé slovo nevystihující plně podstatu akce), povětšině konané poslední květnový víkend.

Rok co rok se jádro rýmařovských motokámošů domluví, a vyrazí za hranice rodného Jeseníku. Letos jejich volba padla na jižní Moravu, konkrétně na oblast kolem Mikulova a Novomlýnských nádrží. V turistické sezóně zde panuje masakr, něco jako Mácháč či Slapy, tak doufejme, že v mimosezóně to bude pohoda.

Letošní jaro, to je něco jako houpačka. Jednou je teplo, takže se jede jen nalehko bez v této době obvyklé termovložky, jindy je svezení na motorce bez zimních rukavic a jiných doplňků možno kvalifikovat jako sebepoškozování motocyklisty.